HRANICE MĚSTA: Administrativní hranice města sahají na severu k silici č. 8, dále vedou na jih přes kopec Lipnik (545 m n. m v severní části stolové hory Szczytnik), Pekelnou horu (Piekielna Góra), Vysoký kámen (Wysoki Kamień), přes svah hory Wolarz a Kamenné hory (Kamienna Góra), pak přes osadu Sokołówka a Nowy Wielisław, přes vrchol Mariiny hory (Wzgórze Marii) a přes údolí Dušnické Bystřice (Bystrzyca Dusznicka) zpět na sever k silnici č. 8.

Rozloha města je 1722 ha.

KLIMA: Díky příznivým geografickým podmínkám zde vládne podhorské klima, pro které jsou charakteristické mírné zimy a poměrně teplá, slunečná léta.

Průměrný roční úhrn srážek je 682 mm. Nejvíce srážek je v červenci (102 mm), který je zároveň nejteplejším měsícem roku – průměrná červencová teplota je 16°C. Nejlepší počasí bývá v září, nejchladnějším měsícem je únor (průměrná teplota –4°C). Nejméně srážek je v lednu a říjnu.

Fauna a flóra:

Svahy Stolových a Bystřických hor obklopujících Polanici jsou porostlé převážně smrkovými horskými lesy. V poslední době jsou kvůli obohacení druhového složení lesů vysazovány i další druhy stromů: buky, javory, jedle, jeřáby a modříny. Méně úrodné půdy na pískovcích a slínech, z nichž jsou vystavěny celé Stolové hory – mj. Hejšovina (Szczytnik), Pekelná hora (Piekielna Góra) – porůstá borovice. Na Mariině hoře (Wzgórze Marii) – se hojně vyskytuje bříza. Svahy Bystřických hor (mj. Wolarz a okolí) jsou z větší části porostlé smrkovou monokulturou. Smrkové lesy jsou nejčastějším druhem lesa v celé oblasti Krkonošsko jesenické subprovincie (Sudety). Byly zde vysázeny po intenzivní těžbě lesa v 18. století, kdy byla největší spotřeba dřeva jako suroviny především pro četné „horské“ hutě, které v té době vznikaly prakticky na území celých Sudet.

Na podmáčené půdě Sokołówky a na hranici Polanice s osadou Bukowa se poměrně hojně vyskytuje olše šedá. Na loukách a lesních paloucích roste upolín evropský, kterému se zde říká „kladská růže“ – je to rostlina charakteristická pro tuto oblast. Na stejných stanovištích kvete i ocún jesenní. Na louce nedaleko hranice osad Bukowa a Piekielna Góra je bohatá květena – roste tu kýchavice zelenokvětá, pcháč potoční, pcháč zelinný, rdesno hadí kořen, hořeček brvitý a pupava bezlodyžná. Na loukách Sokołówky a v okolí Pokrzywna rostou různé druhy vstavačů. Louky celé oblasti jsou porostlé různými druhy zvonků, sněženek a petrklíčů, v lesích se vyskytuje konvalinka vonná a pstroček dvoulistý.

V centru Polanice se rozkládá Lázeňský park (Park Zdrojowy), který zvolna přechází v lesopark. V roce 1991 byl zapsán jako kulturní památka. Skupina rododendronů rostoucí na rozloze 0,4 ha a celá řada stromů ve městě patří mezi přírodní památky. Dále zde rostou magnólie, škumpy a pivoňky keřovité.